Geštalt a živá zkušenost

 Můj nový osobní rádce a průvodce po krajině duše, Tomáš, se mi velice zalíbil v tom, že jsem neměl jeho postřehy problém chápat, jelikož jsme si prožili mnohé podobné zkušenosti a tím pádem mi mohl snáze předat svůj pohled na řešení těchto, často traumatizujících, zkušeností. Já svou pouť tady teprve, de facto, začínám, zatímco Tomášovi se osvedčily různé způsoby, jak tato životní trápení překonat. Tomáš je je již v tomto životě dosti ostříleným bojovníkem, který to mnohdy mohl už vzdát, ale nikdy se na to nevykašlal, i když už nebylo sil na další krok. 

Když jsem o Tomášovi začal vyprávět sociálnímu pracovníkovi, který se mi také snaží svými metodami pomáhat, podíval se na telefonu na Tomášovy stránky a po pár sekundách jej označil za "ezošmejda" a pak jsem si vyslechl krátkou přednášku o tom, jak je ve skutečnosti podstatné se takovým lidem vyhýbat a že pouze ten, kdo vystudoval geštalt, je schopen člověka skutečně vyléčit z jeho životních trápení.

Popravdě s geštaltem nemám žádné zkušenosti, ale argumenty tohoto typu, které jen poukazují na to, jak moc je jejich hlasatel institucializovaný do pravidel tohoto matrixu, jsou podle mě zcela dementní.

Když mi onen sociální praocovník po pár dnech poslal článek o tom, jak je v dnešní době snadné naletět podobným "ezošmejdům", ve kterém byl pracovníkův postoj výraně podporován, odpověděl jsem mu s tím, že tento názor opravdu nesdílím, protože až tehdy, kdy si onen vystudovaný "geštalťák" projde na vlastní kůži tím, čím jsem si prošel já, bude mít teprve reálnou pravomoc a moc mi dobře poradit s postupem, jak z toho ven. Nakonec jsem svou odpověď zakončil s tím, že pro mě je tu jen jeden skutečný Pastýř, a tím je Ježíš Kristus. Protože kdybych jej nepoznal, dávno bych spáchal sebevraždu a zanechal svých snah o duchovní pokrok v tomto životě.

Už nevím, zda to mělo nějakou odezvu, třeba jen ve formě lajku. Ale pak jsme už na toto téma nikdy nehovořili.

Ale co je pravda, tak jsem se odhodlal okusit tyto matrixem uznávané metody, abych si zažil i toto a mohl pak mít vlastní svěděctví podložené zkušeností z přístupu študovaného psychologa, který je v mé mysli zatím vyobrazen jako pouhý znalec elektrických signálů v mozku a jejich projevů na chování jedince. Jsem velmi zvědav, zda se dočkám při takovéto "terapii" sdílení jakékoli vlastní zkušenosti ze strany psychologa, nebo to bude jen série srovnávání mého případu s případy dalších anonymních pacientů.

 Tento příběh bude mít brzy pokračování, které tento úvod završí.