Podobenství o hříchu a toaletním papíru

 Dnes v noci mě napadlo napsat něco na téma tohoto podobenství. Když jsem se najednou probudil, pomyslel jsem zase na prvního člověka a jeho ženu ještě předtím, než učinili první prohřešek. Říkal jsem si, jak to asi měli v zahradě Eden s vyměšováním? Hned mě pak napadlo, že vlastně neznám žádného živočicha kromě člověka, který by ke svému řádnému vyměšování potřeboval nějaký nástroj, zde třeba toaletní papír. 
Proč jsou vlastně lidé jediní, kdo svou očistu musí provádět tak uvědoměle, jak ji vlastně už od počátků činí, aby vůbec mohli žít v nějaké základní pospolitosti?
Dle těchto úvah mě napadlo, byť o tom nejsou přesné zmínky v Písmech, že Adam s Evou si museli vzít ony fíkové listy k zahalení nahoty, kterou si právě uvědomili i k tomu, že při zjištění všech věcí, týkajících se podstaty zla, se z toho, lidově řečeno, poprvé v historii lidstva posrali. Takže i fíkové listy přišly vhod, aby zahalili svou náhlou poskvrněnost, za kterou se zajisté styděli.
Jeden každý z nás tento rituál očisty dobře a věrně zná. Nemluví se o tom. Ale všichni tak nějak víme, že není člověka, který by to nezažíval. Nepotřebujeme k tomu důvěrná svědectví ani veřejné seznamy jako "čestné prohlášení o defekaci."
Takže teď zpět k tomu hříchu. Od počátku tohoto Adamova pádu se nám hřích v různých formách odráží na našich životech. Skrze hřích se dál učíme a díky daru svobodné vůle se pak také můžeme rozhodovat, jak s těmito znalostmi dál naložíme. 
V tuto chvíli však doufám, že jakmile dojde k Druhému příchodu Ježíše Krista a k uskutečnění všech proroctví o závěru tohoto světa i lidského příběhu jako takového, naše znovuzrození v dokonalých tělech pak navrátí i onen požehnaný stav bez hříchu, tedy bez nutnosti vyrábět umělé prostředky k úspěšnému završení pravidelné očisty těla.