Znovuzřízené evangelium Ježíše Krista

 Z Bible to všichni dobře známe. Ježíš byl chlapec narozený v Betlémě skrze neposkvrněné početí. Během dospívání si lidé začali všímat, že je nějaký zvláštní. Dovedl přesně citovat Písma a vést rozsáhlé teologické debaty s mnoha kněžími. Když vyrostl, začal více cestovat, dal se pokřtít a našel si postupně 12 věrných kamarádů, kteří se stali Jeho učedníky.

Oslovil davy lidí, vykonal stovky zázraků, uzdravil lidi z nevyléčitelných nemocí a vyháněl démony.

Jednou své kamarády vyslal do světa na misii. Předal jim své schopnosti, aby také mohli konat zázraky. Tomuto se říká předání kněžství.

Pak, jak bylo prorokováno, uvědomil si, že bude muset jít a zemřít. Vykonat oběť za všechny lidi co kdy žili a žít budou.

Proto jednou večer pozval své učedníky na večeři. Ukázal jim, že až mezi nimi nebude, mohou jíst chléb a pít vodu na Jeho památku. Tomu se říká večeře Páně.

Pak to tedy ve svých 33 letech udělal, nebránil se a přijal svůj úděl. Jeden z kamarádů jej udal a napráskal lidem, kteří chtěli Ježíše už dlouho zabít, aby jim Jeho učení přestalo kazit image.

Byl přibit na kříž a po hodinách brutální bolesti při každém nádechu a výdechu nakonec zemřel. 

Byl pak pohřben někde ve skále a po třech dnech se znovu probudil a tím jasně řekl smrti, že nad Ním nemá žádnou moc.

Když na to přišli Jeho přátelé, byli nadšení a zůstali spolu ještě 40 dní, než jednoho dne na jejich oblíbené Olivové hoře začal, zahalen do mraků, stoupat do nebes.

Ti, kteří z Jeho učedníků zůstali, byli pověřenými osobami nad Jeho Církví. Měli za úkol šířit dál Jeho učení a konat ve světě dobro.

Šli do toho, zarmouceni odchodem svého Mistra, ale motivováni k tomu, aby vykonali vše, co chtěl, aby vykonali.

Jenomže stále zůstalo dost nepřátel učení Ježíše a tito nepřátelé postupně pochytali a pozabíjeli všechny Jeho učedníky.

Této historické epoše se říká odpadlictví. Církev Ježíše Krista smrtí posledního učedníka ze světa zmizela.

Mezitím se začaly odehrávat šílené věci, na světlo světa se dostalo mnoho organizací, které se snažily napodobit Ježíše a Jeho Církev, ale většinou jen z důvodu, aby se mohly přiživit na Jeho učení a moci a aby všechny Jeho úžasné činy mohly shrábnout pro sebe. 

Pak přišlo ještě mnoho náboženských konfliktů, ve kterých bylo povražděno mnoho lidí "ve jménu Božím."

Postupem času vzniklo tolik denominací, které si Bibli vykládaly každá po svém, že by se snad mohlo stát, že by eventuálně vznikla jedna denominace na každou žijící osobu. Až takový v tom začal být zmatek. Jenom hádky a svár.

Až před rokem 1830 se jeden mladík začal vroucně modlit o to, aby dostal od Boha pokyn, ke které z těchto denominací se má připojit. Modlil se velmi upřímně, moc mu na tom záleželo. Chtěl patřit do té správné a chtěl být jedním ze skutečných následovníků Ježíše Krista.

Po chvilce měl tento chlapec zjevení. Bůh mu řekl, že není žádná taková denominace, která by držela klíče skutečné pravdy. Ale jelikož byl chlapec odhodlán, Bůh mu řekl ještě něco víc. Dal mu úkol. Ale než mu jej dovolil splnit, nechal chlapce projít mnoha zkouškami.

Otec z nebes se chlapci dokonce zjevil v těle a představil mu svého Syna, Ježíše Krista. Řekli mu, že byl vybrán a pověřen tím, aby onu původní Církev Ježíše Krista vrátil zpět mezi lidi a obnovil to, co bylo na dlouho ztraceno.

Ohledně toho úkolu: chlapci se později zjevil i jeden anděl, který se mu představil jako Moroni.

Ten jej pak zavedl na místo zvané Kumora, což je jakýsi drobný pahorek kdesi ve státě New York.

Tam chlapec za použití jakési kovové tyče vypáčil kus kamene ze země a odkryl dosti bytelný svazek zlatých desek popsaných rytinami v jakési hatmatilce.

Moroni mu dal úkol: "Vracej se na toto místo ve stejnou dobu jednou za rok."

To chlapec udělal. Po čtyřech letech se mu Moroni opět zjevil a řekl mu, že by měl na toto místo vzít jednu důvěryhodnou osobu, aby mohla být svědkem toho, co se tam stane. Chlapce, nyní již muže, napadlo vzít tam jeho ženu. Tak ji tam vzal, aby to mohla vidět.

Po několika letech návratů na toto místo se dostalo konečně mladíkovi svolení, aby zlaté desky vytáhl a pokynu, aby je chránil, jinak bude proklet.

Následovala ještě série mnohých dalších pokynů, ale klíčové bylo hlavně to, že tento mladík dostal různé duchovní dary. Dostal dar jazyků. Takže naráz chápal, co ta hatmatilka vlastně znamená a neměl tak problém to všechno přeložit do svého rodného jazyka. 

Tak to začal dělat s pomocí kamaráda, kterému to diktoval a ten to všechno zapisoval.

Pak měl mladík další zjevení, kdy se mu ukázal Jan Křtitel a ten mu předal Aronovo kněžství. Tím mu dal moc křtít tak, jak byl pokřtěn i Ježíš Janem Křtitelem. Tuto moc dostal i mladíkův kamarád, který mu pomáhal zapisovat překlad ze zlatých desek. Tím pádem sešli oba k nedalekému jezírku a vzájemně se pokřtili. Po staletích bez kněžské moci a pravomoci na této zemi se v tento den navázalo na dlouho ztracené učení a moc, která očišťuje od hříchu a vytváří most z propastí temnoty zpátky do náruče Nebeského otce.

Později se těmto nově pokřtěným mužům zjevil Petr, Jakub a Jan a ti jim předali Melchizedechovo kněžství. Toto, mimo jiné, dává nositeli tohoto kněžství autoritu předávat Dar Ducha Svatého, čímž tento obdarovaný člověk získává věčného společníka a duchovního průvodce a rádce. 

Po přijetí těchto darů se již podařilo dokončit kompletní překlad zlatých desek. 

Text se začal tisknout a kopírovat a předávat zájemcům o původní Evangelium Ježíše Krista.

Chvíli na to již byla oficiálně znovuzřízena Církev Ježíše Krista a od té doby bylo také postaveno mnoho chrámů, ve kterých se mimo jiné vykonávají obřady za zemřelé, aby jim závoj smrti nečinil problém v poznání skutečného Evangelia Ježíše Krista.

Ten mladý muž se jmenoval Joseph Smith, jeho žena Emma Smithová a kamarád zapisovatel se jmenoval Oliver Cowdery.

Takže tímto jsem velice zjednodušeně popsal věci, které považuji za historicky nejdůležitější pro celé lidstvo. Překlad těch zlatých desek s jmenuje Kniha Mormonova. Je to ve skutečnosti další svědectví o Ježíši Kristu a můžeme se tam setkat s mnohými proroky, kteří očekávali Jeho příchod a také s dalšími proroky, kteří hovoří o Jeho působení na zemi. Bible tedy už skoro 200 let není jedinou knihou, která by hovořila o podstatě Evangelia. 

Osobně jsem se s tímto dalším svědectvím o Ježíši Kristu setkal skoro před dvěma lety, když jsem byl úplně v prdeli. Z literárního hlediska je tato kniha komplikovaná podobně jako Bible Kralická. Ale i přesto mě z nějakého důvodu její čtení vždy uklidňovalo. Později jsem pocítil, že co se tam píše, je pravda. Proto také všem lidem vřele doporučuji si toto Písmo opatřit fyzicky nebo i elektronicky (obojí je možné buď velmi levně nebo zdarma) a rovněž ponoukám každého čtenáře k tomu, aby se nebál pochybovat. Církev Ježíše Krista je založená na osobních zjeveních, takže během čtení tohoto Písma se upřímně ptejte a bádejte, abyste zjistili, co vám to dává a co vám to bere. 

Na závěr ještě jedna věc. Církev Ježíše Krista se celým názvem jmenuje Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů. Proč svatých? Protože členové usilují o maximální zdokonalení vlastních duší, aby mohli být světlem v temnotě tohoto světa pro ty, kteří mají touhu, ale zažívají jen beznaděj.

A proč posledních dnů?

Protože dle mnoha proroctví žijeme již v poslední fázi této země, než nastane Druhý příchod Ježíše Krista. Takže je třeba si pospíšit, čas se krátí a v těchto dnech je třeba víc, než kdy jindy upřímně činit pokání, abychom vyznali své chyby a prohřešky a s Boží pomocí pevně usilovali o jejich nápravu. Bez toho nemůžeme být vykoupeni..