Víra

 Co to je ta "víra"? Když se mě na to ptají misionáři, tak vždy odpovídám zhruba stejně. Začínám s otázkou pro zájemce, jestli už někdy chytal ryby nebo střílel z luku. Protože u obou těchto aktivit musíme využít nějakého nástroje k tomu, abychom dosáhli cíle, kterého bychom jinak nemohli vůbec dosáhnout. Za mě to tak je i s onou vírou. Vnímám ji jako jeden z našich vrozených duchovních darů, které je možné různymi způsoby tříbit a nebo i zanedbávat. Praxe víry je modlitba a zjevení. Na to má právo jeden každý z nás. Jen prorok má klíče k přijetí zjevení ohledně celého lidstva. 

Mám ale kamaráda, kterého se mi už dlouho nedaří přesvědčit k tomu, aby konečně uvěřil. Je to muž, který dokonce kdysi dokázal naprostou nutnost existence Stvořitele jednomu faráři na základě popisu dění na této zemi a teorie relativity. 

A i přes to, že rácio mého kamaráda je zcela přesvědčené o Stvořitelově existenci, stále se pokládá za takzvaného neznaboha.  

Shodli jsme se nakonec na tom, že víru člověk musí opravdu prožít. Nedá se naučit pouhým ráciem. Moc si přeji, aby se v mém kamarádovi pohnul jeho dušeprostor a pocítil na vlastní kůži sílu modlitby. Zatím jsme už dost dlouho ve fázi, kdy rád naslouchá mému předčítání Písem a pak jednotlivé verše společně rozebíráme. Jen málokdy se stane, že verše odsoudí s tím, že je to nesmysl. To se vlastně nestalo nikdy. Když už kamarád nějaký text odsuzuje, tak je to jen jeden z mých vlastních výtvorů.